Kapitán Jídlo

U Václava, Klecany. Restaurace v malém městě blízko Prahy je dokonalou ukázkou koncentrovaného nevkusu a hegeše a naprosté ztráty soudosti. Tato špindírní špěluňka by autorovi ani nestála za zmínku, kdyby ho nebyl byl býval kuchař nedonutil prakticky zvracet.

Málomluvný personál jež posunuje hranici morousnosti a nenávisti k hostům až k hranicím absurdity. Jídla za které by se nemusel stydět standartní krmič vepřů.  Mikrovlnné Knedlíky s krustičkou, omáčky a polévky z levných  prefabrikátů, maso z obchodu pro masožravé zířata v zájmovém chovu. Mikrovlná trouba jest  kuchařovi tak věrným společníkem, že neváhá do ní bez milosti uvrhnout pečený bůček a ještě jednou se pokusit vyškvařit z něj dalších pár gramů sádla, svalová vlákna se oddělují a vysoušejí, maso se rozpadá na stovky  malých vysušených provázků, všude teče tuk, APOKALYPSA! Tento produkt, co ztratil jméno a smysl pak kuchař vloží na talíř a znovu pojmenuje, obloží okoralým knedlíkem a přidá nijaké zelí (je třeba podotknout, že zelí bylo oproti tomu mastnýmu a tomu bílýmu kulatýmu ambrosií). Pokrm přinese člověk v zasraných džínách a triku co si říká číšník. Autor má hlad a tak jí, ale v půlce se mu udělá na zvracení. A toje konec příběhu, z něhož  je poučení následující: NIKDY TAM NECHOĎ!!!