Šlehačka ve spreji je sám o sobě rozpačitý výrobek. Existují její různé mutace lišící se různým složením. Kvalita výrobku se odvíjí od obsahu smetany. Spreje v nejnižší cenové relaci neobsahují prakticky žádný živočišný tuk, nýbrž tuk rostlinný. Je však zároveň něco co spojuje snad všechny vodomlíkovolejové spreje na světě, a to sice přítomnost VANILKOVÉHO AROMA ať už v jakékoliv formě.
Tento stručný fakt má za následek, že sprej je použitelný jako náhražka šlehačky při zdobení dezertů a kafí, da se s ním odměňovat či trestat děti, milencům může být nápomocen k dosažení umaštěných rozkoší. Toto VŠE je možné – toto VŠE nechť se děje za zavřenými dveřmi jednotlivých domácností. Někteří kuchaři, cukráři a restauratéři si myslí a přejí pravý opak. Dopřejme lidu více sprejů! A naprosto bez známky nějakého studu vám ho sříkají do kafe a na dorty.
Nejhorší však je použití při servírování omáček a polévek. Skrzevá brusinkový terčík na svíčkové omáčce se s použitím spreje z temných hlubin vynořuje samotnej satanáš. Emulgátory ztrácejí vlivem tepla z omáčky svou moc nad bílou břečkou, ta se pomalu rozpadá na své původní prasložky  - vodu a olej – a obé se mísí s omáčkou v talíři. Hovězí maso, vařená zelenina, hořčice, ocet …a VANILKA!
Kuchaři objevili vinikající a levný nástroj ke zdobení jídel, myslíce si pravděpodobně, že skrzevá spreje v jejich ošlehaných rukou promlouvá samotný sv. Vavřinec. Ale neví, že jsou v zajetí samotného Belzebuba.
Autor již mnohokrát dostal pokrm ozdobený sprejem. Šlo o polévky a omáčky. Největším však šokem byla šunková rolka plněná vanilkovým sprejem a křenem, podávaná jako předkrm na svatbě. Nutno podotknout, že naštěstí se nejednalo o svatbu křesťanskou. Kuchař, který dopustil toto se již pravděpodobně ze spárů temnot nedostane. Ostatní velmi prosím o vykouření provozoven.

Šlehačka ve spreji je sám o sobě rozpačitý výrobek. Existují její různé mutace lišící se různým složením. Kvalita výrobku se odvíjí od obsahu smetany. Spreje v nejnižší cenové relaci neobsahují prakticky žádný živočišný tuk, nýbrž tuk rostlinný. Je však zároveň něco co spojuje snad všechny vodomlíkovolejové spreje na světě, a to sice přítomnost VANILKOVÉHO AROMA ať už v jakékoliv formě.

Tento stručný fakt má za následek, že sprej je použitelný jako náhražka šlehačky při zdobení dezertů a kafí, da se s ním odměňovat či trestat děti, milencům může být nápomocen k dosažení umaštěných rozkoší. Toto VŠE je možné – toto VŠE nechť se děje za zavřenými dveřmi jednotlivých domácností. Někteří kuchaři, cukráři a restauratéři si myslí a přejí pravý opak. Dopřejme lidu více sprejů! A naprosto bez známky nějakého studu vám ho sříkají do kafe a na dorty.

Nejhorší však je použití při servírování omáček a polévek. Skrzevá brusinkový terčík na svíčkové omáčce se s použitím spreje z temných hlubin vynořuje samotnej satanáš. Emulgátory ztrácejí vlivem tepla z omáčky svou moc nad bílou břečkou, ta se pomalu rozpadá na své původní prasložky  - vodu a olej – a obé se mísí s omáčkou v talíři. Hovězí maso, vařená zelenina, hořčice, ocet …a VANILKA!

Kuchaři objevili vinikající a levný nástroj ke zdobení jídel, myslíce si pravděpodobně, že skrzevá spreje v jejich ošlehaných rukou promlouvá samotný sv. Vavřinec. Ale neví, že jsou v zajetí samotného Belzebuba.

Autor již mnohokrát dostal pokrm ozdobený sprejem. Šlo o polévky a omáčky. Největším však šokem byla šunková rolka plněná vanilkovým sprejem a křenem, podávaná jako předkrm na svatbě. Nutno podotknout, že naštěstí se nejednalo o svatbu křesťanskou. Kuchař, který dopustil toto se již pravděpodobně ze spárů temnot nedostane. Ostatní velmi prosím o vykouření provozoven.