Nedělní oběd s rodinou k příležitosti kulatin, obědvaný stůl. Velké a vkusné prostory restaurace spolu s pohledem na obrovskou digestoř nad ohništěm situovaným rovnou doprostřed lokálu, prohlídka jídelního lístku s několika málo pokrmy, první polibek jazyka s lahodnou kvasnicovou jedenáctkou, milá obsluha.

To všechno ve Vás vyvolává falešnou naději v poctivý kulinářský zážitek. Objednáte si bramborovou polévku, pečené koleno a vnitřním zrakem doprovázíte bábu s nůší oblézající svá tajná hřibová políčka v podhradí, vnitřním sluchem slyšíte praskat kolagenové váčky vepřové kůže. Za tohoto rozpoložení pak sníte pytlíkovou přepepřenou polévku s brambory a celkem v pořádku upečené koleno přelité poctivou pytlíkovou šťávou k masu. Na talíři vedle kolena křičí v o pomoc potápějící se půlkolečka cibule, strouhaný křen je taktéž pohlcován hnědou zkázou a na druhé straně talíře dochází ke zvyšování entropie formou mísení hořčice s pytlo-hnědkou, ve které se zmítá posledními nervovými záchvěvy i náhodně spadnuvší kousek výborného domácího chleba. Ostatní stolovníci plní svoje chřtány velkou porcí mražené zeleniny. Pivo, chleba super, ostatní mrdka.

Příspěvek byl vložen dne 6.4.2009 v 17:21 hodin a nachází v kategorii Recenze.
Odkazy: Komentáře, Trvalý odkaz.